Na NÁVES SLÁVY uveden herec Josef Kettner - MALÁ DIVADELNÍ SCÉNA
„Manon je motýl. Manon je včela. Manon je růže hozená do kostela. Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel. Manon je rozum, který mi uletěl! Manon je dítě. Manon je plavovláska. Manon je první a poslední má láska. Manon, ach Manon, Manon z Arrasu! Manon je moje, umřít pro krásu…“ Hra o milostném utrpení rytíře de Grieux je dílem Vítězslava Nezvala, ten ji napsal podle románu Abbé Prévosta. Antoine François Prévost vydal v roce 1731 kontroverzní příběh, který byl záhy ve Francii zakázán, protože skutečnost, že hlavní hrdina pro lásku k ženě pofidérních mravů hodí za hlavu vše, silně pobuřovala veřejnost. Přesto se ale dílo šířilo mezi lidmi a inspirovalo řadu dalších umělců. V sobotu 16. října odpoledne se v Libošovicích sešlo pár přátel manželů Kettnerových. Důvod byl slavnostní. Herci a režisérovi panu Josefu Kettnerovi bylo 23. září osmdesát let. Jsem ráda, že se setkání v libošovické knihovně povedlo. Starostovi Vítu Svobodovi se podařil husarský kousek. Zasedací místnost, kterou využíváme jako půjčovnu knihovny, upravil podle režijního záměru jubilanta pana Kettnera na MALOU DIVADELNÍ SCÉNU. Užili jsme si nádherné představení. Po 54 letech Manon v podání paní Jany Tomkové i její rytíř pan Josef Kettner předvedli strhující výkon. Dokonale jim nahrával pan František Skřípek. Úctyhodné. Pana Kettnera jsme slavnostně uvedli na NÁVES SLÁVY.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |